Který odstín je ten pravý pro vás? - Sicilian Pistachio

Jak jde jasně poznat z názvu, odstín Sicilian Pistachio je pistáciový, zmrzlinově pistáciový.

Je to jasná světle zelená barva bez jakýchkoliv příměsí nebo podtónů. Na rozdíl od Lullymore Green, který je do šeda, nebo Killarney který je výrazný zelený. Tato pistáciová zmrzlina je studená, chladivá a odstín se proto i výborně kombinuje jak s teplými i studenými odstíny, tak se světlými i tmavými odstíny. Když se kouknete na obrázky kombinací s dalšími odstíny nevíte, která kombinace se vám líbí víc. A právě proto se výborně vyjímá venku na zahradě ale i uvnitř.

Projasňuje ale nebije do očí. Přiznávám je to tak trošku jeden z těch odstínů, které mám raději než ostatní. Protože se nevtírá a je decentní. Může ho v klidu použít i člověk, který si zelený nábytek nebo doplněk doma nedokáže představit. Věřte nebo ne, opravdu se líbí i lidem, kteří jinak řeknou já zelenou moc nemusím. Asi to bude tou zmrzlinou, prostě je málo lidí, kteří nemají rádi zmrzlinu. (Až na babičku mojí dcery, té je ze zmrzliny zima i když je venku +40.)
Navíc u této zelené ani neplatí, že se nedá kombinovat s modrou. Jde to a nejraději mám kombinaci se světle-šedo modrou Havana Cafe.

Více

Proměna laminátových komod aneb hodně Proč a Proto.

Lamino není dřevo, proto žádné smirkování, broušení a podobné metody vám nebudou k ničemu, pokud se rozhodnete lamino nějak změnit, v našem případě přetřít. Ani jiné barvy, které se na lamino nalepí, vám nezaručí že budou držet. Proto abychom mohly lamino natřít potřebujeme buď 007 Mega Bond, nebo No-Moooove primer. Tentokrát jsem experimentovala s bondingem. Možná se některý z vás zeptají, proč lamino vůbec natírat. Odpovědí protože mám několik, ty hlavní: protože se na to ptáte. Protože když ta daná věc plní svou funkci nechcete ji vyhazovat, ale už se prostě na to lamino nemůžete koukat, nebo zrovna měníte barvy v interiéru. Protože než děti povyrostou, nechcete aby vám zničili nový nábytek, tak raději využijete ten původní jen ho chcete trocha oživit.

Upozorňuji hned na začátku, pokud jste s mléčnými barvami ještě nikdy nic nenatírali, zvolit lamino jako první natíranou věc není úplně optimální. Mléčné barvy oceníte nejlépe na savém neupraveném dřevě, pro které je nejvhodnější a kde nejvíce pocítíte jejich sílu.
Tak zpět k těm komodám.

Venku bylo opravdu teplo, takže čekání na zasychání barvy nebylo tak dlouhé. Mléčná barva zasychá 20-30 minut, ale s přidáním bondingu i 2 hodiny. Musíte s tím počítat. Také musíte počítat s tím, že barva s bondingem kryje méně, zvlášť u světlých odstínů. Jak je vidět ve videu. I když není barvu na laminu skoro vidět, pohmatem pochopíte o co nám jde. Zdrsnit povrch, nanést vrstvu, která pomůže přichytit další vrstvu barvy bez bondingu. Celé komody jsou tedy natřené jednou barvou s bondingem. Každou zásuvku jsem pak natřela jiným odstínem mléčné barvy již bez bondingu a to dva nátěry. Proč? Protože jsem potřebovala 100% krytí. Jelikož lamino nesaje, barva se na povrch jakoby lepí a tím tvoří nerovné plochy a je víc vidět tahy štětcem. To je ten rozdíl oproti dřevu. Tam se barva vsákne a tahy štětcem nevidíte. Proto začátečníci můžou mít při natírání lamina smíšené pocity.
Mnozí zkušení si říkáte proč ta ženská nesundala ty úchyty na zásuvkách? Protože vzhledem k věku a opotřebení jsem se obávala, že bych je už nedala zpět, tak proto. Naštěstí mi šedivá barva plastových úchytů barevně ladila, takže nebylo ani potřeba je také natírat, nebo přelepovat, například obrouskovou technikou.
Natírání mi nakonec zabralo víc času než jsem čekala, a to právě z toho důvodu, že jsem potřebovala udělat 2 nátěry samotnou barvou aby byl povrch stejný a překrytý. Také to vyžadovalo víc barvy a úsilí aby nebyly tahy štětcem tak viditelné. A těsně před dokončením mi nečekaně zapršelo - na komody. Tak jsem to raději nechala na druhý den. Barvu po zaschnutí jsem osmirkovala někde smirkem 1000, někde kde bylo potřeba víc zarovnat povrch 800. Ale pořád platí smirkujte lehce, hlavně u lamina. Následně přišel na řadu Karnaubský vosk The Crafty Bird.
Napíšu vám to úpřimě, lamino je prevít, ale dá se zdolat. Jen se obrnit trpělivostí, citem, smyslem pro detail a dostatkem času. Odměnou bude výsledek, který neznalý návštěvník vašeho obydlí, nebude vůbec považovat za lamino. A to je co říct :) Pro mě byla ta změna hlavně o barvě, protože teď když kolem nich projdu, téměř je nevidím.

A teď trocha čísel, protože se na to také ptáte. Při míchání barvy s bondingem jsem dávala asi o 5% méně vody, pro lepší krytí, protože lamino nesaje. Počítám 2 komody po 3 zásuvkách. 1 zásuvka 1 barva, takže zásuvka 2x pro 2 komody.
Rozměry komody: VxŠxH 71x83x43 cm
Boky 0,71*0,43*2 = 0,61 m2 *2 komody 1,22 m2.
Horní deska 0,83*0,43 = 0,357 m2 *2 komody 0,714 m2.
Barva po obvodu pro 1,22 + 0,714 = 1,93 = 2m2
Rozměry zásuvky: VxŠ 19x80 cm tj. 0,15 m2 *2 komody = 0,3 m2.
Celé komody i se zásuvkami barva s bondingem: 100 g Tahiti Driftwood (stačí dát méně např. 80g) + asi 80 ml bondingu.
Obvod komod bez zadní strany: 130 g Tahiti Driftwood
Zásuvky 2 nátěry: 15 g Blarney Stone, 20 g Shannon Slate + Eagle Island Lighthouse, 16 g Tahiti Driftwood + Blarney Stone

Již několik z vás se ptá, jak nátěr drží a jak vypadá. Tady přikládám rychlé fotky s bočním sluncem po 5 letech. V průběhu těch let nebyl nátěr obnovován ani dál lakován. A vůbec se s komodami nezacházelo v rukavičkách, dokonce už schytala i pár čárek fixou :) Hledala jsem nějaké poškozené části našla jsem na rohu, kde se decentně trošku ulouplo, ale vidět to je jen zblízka.

   

 

Více

Mléčné barvy na lakovaných židlích

Naše dvě skládací židle, určitě je znáte, jsou z bukového dřeva natřené bezbarvým akrylovým lakem. Nové židle jsou světlé, bukové dřevo nemá výraznou kresbu, a po nalakovaní působí lehce “plastově”. Bezbarvý akrylový lak ale časem žloutne, dřevo tmavne a tato hnědožlutá barva není nic moc. Židle si po přestěhování nezasloužily být v domě a tak zůstaly na terase. Lak už byl na některých místech lepivý a nepříjemný na dotyk. Takže co s nimi.

Dlouho jsem přemýšlela jakou barvu zvolit, jestli jednu, dvě, jaký styl a jaký postup. Jelikož je sedák židle složen ze spousty drobných lamel usoudila jsem, že brousit lak bude nadlouho a do záhybů se i tak pořádně nedostanu. To by ani tak nevadilo, pokud bych židle dělala ve stylu Shabby chic a podobně, kde by případné oloupané nebo ošoupané hrany, kde by barva na laku nedržela, byly vhodné. Naopak, rozhodla jsem se, že použiji jednu barvu na jednu židli a to po celé ploše rovnoměrně. Takže přišel na řadu bonding - Mega Bond 007. Akrylová emulze, která i mléčnou barvu přichytí na nesavý povrch. A rozhodla jsem se zaexperimentovat.
V první řadě byla potřeba židle omýt a to pořádně. Hlavně se musíte zbavit mastnoty, nějaký ten barevný flíček nebo černá špína se barvou zakryje, ale mastnota může jít přes barvu a udělá vám flek. K čištění výborně posloužil doma vyrobený Sugar Soap, víc o něm ve videu zde.
Po mytí nechte danou věc důkladně zaschnout, doporučuji den i dva, protože dřevo může vodu dost nasát. Mega Bond 007 se přidává do již rozmíchané mléčné barvy. Často se mi osvědčilo smíchat mléčnou barvu s menším množstvím vody (např. o 5-10% méně vody), protože bonding již vodu obsahuje, a tak by byla barva příliš vodová. Návod na bonding doporučuje smíchat barvu s Bondem v poměru 1:1, ale již několikrát se mi osvědčilo, že někdy postačí i méně Bondu.
První nátěr je někdy trošku oříšek. Zdá se, že na některých místech nechytá, že vůbec ale vůbec nekryje, teče to kolem a začínáte mít pocit, že to asi nepůjde. Nezoufejte, čtěte dál.

Barvy v tekuté formě často vypadají že nekryjí i když natíráte neupravené dřevo. Počkejte až barva zaschne, pak zesvětlá a bude krýt. S bondingem ale opravdu bude krýt méně. Jenomže nám jde v prví řade o to, aby se nám prvním nátěrem barva na lesklý nesavý povrch nalepila. A to se stane.

Můj zmiňovaný experiment spočíval v tom, že u jedné židle zkusím udělat 2 nátěry barvou smíchanou s bondingem a u druhé židle dám bonding jen do prvního nátěru a druhý udělám už jenom mléčnou barvou. Druhá varianta je ta správná. Proč?
Barva smíchaná s bondingem nekryje tak dobře, resp nekryje 100% a i po třetím nátěru nebyl výsledek dostačující. Proto stačí první nátěr s bondingem a druhý bez něj. Samotná mléčná barva již na první nátěr chytí a drží se.

Doporučení:
První nátěr barvy s bondingem zasychá pomaleji a je dobré počkat minimálně 2 hodiny, než důkladně zaschne a než začnete nanášet druhý nátěr. Určitě počkejte, jinak hrozí, že si natíráním setřete nedobře zaschlý první nátěr.
První nátěr po zaschnutí lehce osmirkujte (smirk 800-1200) opravdu smirkujte lehce a opatrně, jen abyste zarovnali a vyhladili plochu. Barva může s bondingem dělat bublinky a ty jsou vidět i po zaschnutí.

Druhý nátěr můžete opět lehce vyhladit jemným smirkem a následně zafixovat voskem nebo lakem.

Bonding lze použít na dýhu, lamino, lakovaný nebo jinak finálně upravený neporézní povrch, kov, sklo, plast, keramiku, lazury. Mléčné barvy jsou prodyšné a nezamezují dřevu dýchat, bonding tuto prodyšnost trocha omezuje, ale barva je i tak pořád lehce porézní. Výslední povrch barvy s bondingem je saténový (není lesklý). Pokud natíráte něco malého dekoračního s poměrem barvy a bondingu 1:1 a povede se vám (asi po 3-4 nátěrech) plné krytí, je velká pravděpodobnost, že již nebudete muset danou věc finálně fixovat lakem nebo voskem. Bonding barvu lehce ochrání vůči vodě. To ale neplatí o nábytku, který pravidelně používáte (sedáte na něj, utíráte skvrny…).
Bonding není čistý přírodní produkt, ale není to ani chemický jedovatý koktejl. Jeho výhoda je, že nezapáchá, neotráví vám tedy doma vzduch a službu udělá velkou. Přichytí barvu na věci, kterým jste možná již dávali poslední sbohem resp. nevěděli kam s nima, jestli na půdu, ke kontíku protože v bazaru by to asi již nikdo nechtěl.

Více

Využití Jílovek

U nás doma jsme Jílovky využili různými způsoby.

V ložnici jsme měli na novém sádrokartonu penetrační nátěr a následně jednu vrstvu bílé podkladové barvy. Na ni jsem nanesla jednu vrstvu Jílovkou. Tři zdi jsou světlé bílo-šedé a jedna naproti oknu je tmavě šedá. Strop je bílý.

Když svítí slunce na světlé zdi vypadají jako bílé, ale v rozích a za šera vidět nádech do šeda. V porovnání s tmavou šedou myslíte, že jsou bílé, ale až při pohledu na strop vidíte rozdíl. Tuto hru ze světlem mám ráda.
V dětském pokoji byl postup jiný. Na sádrokartonu byl penetrační nátěr, na něj jsem nanášela lehce zředěnou Jílovku, jako podkladový nátěr. Druhá vrstva byla již nezředěná Jílovka. Na zdi i strop jsem dala stejnou světlou bílo-šedou barvu. Je to lehce studený odstín a jelikož jsou ložnice i dětský pokoj na jižní straně, opticky ochlazuje jinak teplé místnosti. V dětském pokoji ještě máme kukaňu, takové vyvýšené místo s okny, děkuji Tereze (naší architektce za ní), je to skvělé místo. Tato část má dřevěný strop s přiznanými trámy a proto jsem se rozhodla, zdi natřít světlou béžovou barvou, která opět vypadá téměř jako bílá. Osobně nemám ráda když na bílou zeď svítí slunce, jsem pak slepá. Tento odstín nezáří a nevypálí vám zrak. Naopak i za šera nebo za děštivého počasí vytváří jemnou teplou a příjemnou atmosféru. Z Jílovek mám ten pocit, že si nějak víc užijete ty odstíny, mají něco do sebe co se nedá popsat. Musíte to vidět a zažít.

Když jsem si z malování, hlavně stropu, přivodila namožení svalů v krku a trapézu a rána trávila na rehabilitacích :) přišla na řadu naše známá výtvarnice Veronika, která mimo jiné maluje i obrázky do pokojíčků. Dle zadání navrhla finální obrázek, vybrali jsme odstíny Jílovek, některé namíchali a následně obrázek namalovala na zeď. Byl to takový zážitek, že jsme na to celou dobu museli koukat. A výsledek? Asi stačí výrok mého muže, který přišel až nakonec: “Teda, jako, tak to jsem nečekal, že to bude tak hezké. To se mi fakt líbí.” A v ten večer jsme ještě asi hodinu seděli v dětském pokoji a kochali se.

No a po delší přestávce jsme z druhé ruky, zakoupili postel z Ikea, kterou jsem natřela Jílovkami v kombinaci odstínů, které jsou použité na zdi. Dřevo jsem jen rychle rukou osmirkovala se 180 zrnem. Na celou postel jsem použila tři 100ml barvy, ale ještě mi dost zbylo. Na pohledových stranách jsem barvu nanesla 2x, někde to ani nebyla potřeba, ale barvy bylo dostatek a chtěla jsem aby byl povrch odolnější. Modrou jsem smíchala s bílou a na čela jsem použila světle růžovou.

Dcera kolem mě poletovala a jako obvykle chtěla také natírat. S Jílovkami je to ale trošku jiné než s Mlékovkami, pokud natíráte cik cak bude to po zaschnutí trochu vidět. Pár pokusů jsem tomu dala, a pak jsem to vzdala a štětec ji odebrala. Dle popisu postele na webu je bílé čelo z dřevovláknité desky, natřené barvou s nějakou fólií. Původně jsem to nezamýšlela natřít, ale světle řůžová na dřevě se s tou ne úplně bílou, spíš takovou nažloutlou barvou, absolutně nehodila. A tak jsem tomu dala šanci a naštěstí barva na tom držela, i když bylo potřeba pracovat se štětcem opatrně. Po zaschnutí bylo vyslyšeno naléhání, že to musíme vyzdobit kytičkami. Vzali jsme šablonu, barvy a štětec a čelo vyzdobily. Nebudu lhát, lehce mírně... mi u toho tekly nervy. Musíte malovat opatrně, aby vám barva nezatékala pod šablonu a také tu šablonu šikovně zvednout. To se pár krát nepovedlo, ale dcera měla radost, že si alespoň pár kytek a teček namalovala. Po zaschnutí jsem se ještě snažila ty nepovedené části opravit. Tady mě napadá, pokud budete něco zdobit, nechte si alespoň trošičku té barvy co máte pod obrázky pro případné opravy.

Na druhý den přišlo dilema čím tu barvu zafixovat. Vyhrál to tuhý vosk, který zatím testuji. Takže budeme testovat v reálnem zatížení. Po dobu dvou dnů, jsem vosk nechala zafixovat sluníčkem, svítilo hodně a vosk lépe vytvrdne.
Co napsat závěrem? Asi jen to, že Jílovky zkuste, až pak pochopíte, proč o nich tolik básním.

Více

Stará lavička a její ‘jiný’ osud

V létě jsem domů přinesla tuto malou lavičku, která velikostně přesně odpovídá výšce mé dcery. Chvíli jsem ji před ní schovávala a přemýšlela co s ní provedu. Pak ji uviděla a okamžitě ji bylo jasné, že lavička je pro ni a navíc, že se bude natírat.

A tímto dnem všechny moje plány padly. Blížil se podzim a naléhání na natření sílil. Snažila jsem se ji přesvědčit, že bych lavičku chtěla natřít dle mých představ, ale argumenty proti mě byly silné - To je moje lavička, viď? Tak bude modrá, tak jako mám kolečko, víš, mami, aby to bylo stejný. - No co k tomu dodat.
Pustila jsem se do odstraňování starého nátěru. To také nešlo dle mých představ. Škrabkou jsem nejdřív oloupala co šlo, ale nešlo toho moc. Pak přišla na řadu bruska. Opravdu netuším čím to bylo natřené, ale vůbec to nešlo dolů. Vrstvy staré barvy byly tlusté a zbrousit alespoň milimetr bylo nadlouho. A v této chvíli opět nastoupil na scénu náš generál a zavelel - tak můžu to už natřít, mami... Ne ne, ještě ne, musím to odstranit, jinak to nebude hezké, je to moc tlusté, musím to alespoň srovnat. Běželo mi hlavou, zatím co jsem se snažila vymáčknout maximum z mé malé brusky. Chemické odstraňování nechci a nic jiného než bruska po ruce nebylo. Naléhání se stupňovalo a mě napadlo. A co to natřít, i když je povrch nerovný, jí to vadit nebude, je to lavička na ven, hlavně aby byla modrá :) a vám alespoň můžu ukázat, jak se barva chová na takovém ne zrovna ideálním povrchu.

Smíchala jsem teda odstín Shannon Slate a do prvního nátěru přidala i trochu 007 Mega Bondu, aby barva držela i na té super odolné barvě. Část jsem natřela já, část dcera. Při použití bondingu barva zasychá pomaleji, takže druhý nátěr jsme nechali na další den, protože potmě natírat nebudeme. Druhý nátěr už byl bez bondingu. Bonding také barvu dělá odolnější a téměř máte pocit, že ji již nemusíte voskovat nebo lakovat. Lavička je ale na ven, a tak jsem ji po pár dnech, kdy na ní pršelo a svítilo slunce i nalakovala interiérovým lakem. Když začalo sněžit, byla pod sněhem i ledem. Máme ji na terase pod malým přístřeškem, kde na ní občas prší i sněží. Až po tom co byla hodně mokrá a dlouho vlhká na ní víc vystoupili barevné nerovnosti, které jsou v částech kde je hranice mezi dřevem a původní starou barvou.

To nám, tedy spíš dceři, nevadí. Hlavně, že se na ni dá sedět, že je modrá a je její. Kromě dcery si lavičku oblíbil i mladý kocourek od sousedů, který je u nás vlastně jako doma. Sedávají na ni oba a vyhřívají se na slunci.

Více

Mlékovky v čechách

Novoroční rozhovor na Healthjam nejen o tom, jak nám škodí toxické látky v barvách, ale i o tom, jak se jim můžeme vyhnout, třeba barvami na bázi mléka.

Více